Setkání 2022
Jedenácté setkání Nippon Retro ...
Ahoj Všem.
Čas je neúprosný a víkend v Račím údolí na jedenáctém setkání Nippon retro je ten tam. Letošní ročník měl několik skvrn. Za prvé nevlídné počasí. Za druhé, nadšenec co zahalil areál do bílého dýmu, přestože už loni byl upozorněn na nežádoucí chování. Nevhodná kratochvíle dala příčinu pozdě večerní strkanici. A za třetí, krátká noha majitele ST1300 (zde nastal korekce textu z 1100 na 1300 po upozornění majitele … prudil celý víkend ve Křtinách) což zapříčinilo ulomení zrcátka. Ovšem začalo to všechno parádně. Přes nevlídné počasí se do Račího údolí hrnula jedna motorka za druhou. Sobota ráno je na tom úplně stejně. Výlet za zajímavým cílem si každý vedl ve vlastní režii. Odpoledne opět narušil déšť. Soutěž v ovládání motocyklu se nekonala. Taky si dáme ždibec statistiky. Motocyklů, které letos přijely byly odchyceny a zapsány bylo v pátek 125 a celkem 224 z toho do 13 děvčat u kterých byl věkový rozsah 50 let. Do roku výroby 1990 přijelo 100 motocyklů a dalších 44 do roku 1999. V této skupině byly Jawy, Moto Guzzi, Moto Morini, BMW. Různá ocenění za vyjímečnost získali: nejstaršího účastníka získal Mirek z 72 lety na BMW, nejmladším účastníkem byla 16 léty Tereza na scooteru 125 od Hondy, půlnočním jezdcem se stal Láďa na VT700 (1985), ceny “in natura“ si odvezli Jarda na Z 750 twin (1976), Jirka na Z 1300 (1988). Dále mohu vzpomenout cenu “ostuda akce“, kterou obdržel Marťas na Benelli TNT 125 (2022). Cenu „germán“ dostal Libor na GS 1000R. Za “kapotu“ si odnesl cenu Luboš na GSX 1100EF (1989). Taky byla udělena cena “opravář z loňska“ pro XJ 550 (1981) od Jardy. A nemůžu opomenout ocenění “příbuzenstvo 1“ Jarda GL 1000 (1976) a Honza GSX 750ES (1986) a “příbuzenstvo 2“ Prašivka GL 1000 (1976) a Prašivka2 GL 1000 (1975). Trofej nejvzdálenějšího účastníka si pro letošek odnesl Víťa na GPZ 550 (1984) z 370 km a „modrý dým“ si odnesl Michal na RD 350 (1980). Můžeme toto setkání nazvat mezinárodním. Pravidelně přijíždí Martin ze Slovenska na CBR 1100 XX jako „cizinec“.
Co dodat … i za těchto částečně nepříznivých okolností, bylo setkání skvělé a nálada a stroje hovoří za své.
Jako vždy bych rád poděkoval personálu Račího údolí a sponzorům, kteří jsou uvedeni v rubrice “různé odkazy“.
